
Superjuniorský motard
Motocykl, kterému jen silnice nestačí. Takto to stojí u popisu malého motarda, který se objevil v letošní nabídce V. D. O. Moto, a já si osobné myslím, že rčení, na každém šprochu pravdy trochu, sem pěkně zapadá. Co si budeme povídat, v době kdy jsme my měli k dispozici jawky, čezety nebo emzety, jsme o něčem takovém jen snili. Na první pohled dospělá motorka s celkem povedeným designem a spoustou detailů, ať už se jedná o funkční či jen estetické, které jsou výsledkem několikaletého snaženi a vylepšování čínských inženýrů.
Při prvním setkáni jsem si rozhodně nemyslel, že se jedná o takového „mrňouse", který je předurčen lektorovat začínající bikery. Dospělácký vzhled motarda bych spíše tipoval na několik desítek kubíků víc, a nebyl jsem rozhodně sám. Prostě takhle nějak to celočerné, designově zdařilé silniční enduro s asijským rodokmenem působí.
Na první pohled
Tvary plastů daly projektantům asi vcelku zabrat, protože jsem nenašel jediný kousek, který by nebyl vymodelován pod všemožnými úhly. Celkové do sebe jednotlivé kusy pěkně souměrné i esteticky zapadají. Matný povrch je teď v módě a samolepky hledat pod lakem by byla pošetilost. Povrchová úprava je vcelku slabá. Užjen malá oděrka odkryje původní, bíle svítící, surovou plastovou hmotu, přičemž většina dílů je "stříklá" jen z jedné strany. Když jsem u toho zkoumání, překvapil mě boxík na nářadí schovaný za levým podsedlovým plastem naproti výfuku. Vcelku praktická věc, dokonce už od výrobce vybavená malou sadou základního nářadí v podobě klíče na svíčky, dvojitého šroubováku a dvou užitečných klíčů, avšak neuzamknutelná, což v našich krajích bohužel stále znamená raději tam nic nenechávat, když je motorka bez dohledu.
Technika podle Východu
Dominantním prvkem motocyklu jsou masivní zlatě eloxované vidlice typu upside-down, které spolu se zadní excentricky stavitelnou kyvnou vidlicí bdí nad jezdcovo jízdním komfortem jak na silnici, tak i v lehkém terénu. Excentricky stavitelná znamená, že pootočením šroubu v uchyceni tlumiče na přepákování je možné pozměnit výšku zádi stroje a zároveň sedla, přičemž dojde k nepatrné změně geometrie. Přední teleskopy jsou na rozdíl od zadního centrálního tlumiče nenastavitelné. Mohu ale říct, že sériové nastavení, přestože je měkčí, vykazuje dobrý tlumicí efekt.
Motard je postaven na fajnových vyplétaných sedmnáctkách s použitím pneumatik o šířce 110/70 na předku a 130/70 na zadku. Ráfky mají tzv. „dvojžlabový profil" s vysokou krajní stěnou, ve kterém si pravděpodobné i něco odvezete třeba z rozbahněné polňačky plné louží.
Esteticky zajímavým prvkem jsou krásně vlnité brzdové kotouče montované po jednom kuse na každé kolo a osazené vpředu plovoucím dvoupístkovým a vzadu pevným jednopístkovým třmenem. Celá brzdová soustava je vybavena opletenými hadicemi, což působí dojmem kvalitního účinku, ale opak je pravdou. Zatímco zadní brzda funguje vcelku dobře, musím vytknout velký nedostatek brzdě přední. Při vynaložení velkého úsilí se brzda "odvděčí" vcelku chabým účinkem a o dávkovatelnosti tu nemůže být ani řeč.
Pohonnou jednotkou motarda je čtyřdobý, vzduchem chlazený motor o objemu 125 cm3. Maximální výkon něco málo přes 11 k (8,4 kW) při 9500 ot./ min a točivý moment u hranice 9,5 Nm při 8000 ot./ min dokáže se 122 kilo lehoučkým motocyklem divy. Startér je tu pouze elektrický, a pět rychlostních stupňů zapadá dle klasického schématu s prvním stupněm dolů, neutrálem a zbylými čtyřmi nahoru, pomocí mechanicky ovládané spojky.
Praxe v praxi
Genesis působí dospělým dojmem, a dokáže si poradit i s mými 188 cm. Jednodílné neodnímatelné sedlo s protiskluzovou úpravou je i pro mě celkem v příjemné výšce. Při správném sezení, jak se na motardu sluší a patří, mám pocit, že by řídítka mohla být o kousek výš. Přepínače jsou věrnou kopií honďáckých o několik let zpět, a tak je vše, kde má být. Otočit klíčkem ve spínačce vyžaduje trochu síly. Startovací proces komplikuje čidlo zamezující házení jiskry při vyklopeném stojánku. Již dávno běžná pojistka proti nechtěnnému rozjezdu s nezaklopeným stojánkem, kdy ale při zařazeném neutrálu motor může v klidu běžet, je tu hloupé vyřešena tak, že nenastartujete už při pouhém vyklopení stojánku. Znamená to, že při startování je potřeba vždy na motorce sedět, nebo ji popřípadě někde opřít o zeď. Jako u všech jiných karburátory živených motorů probíhá start s pomocí sytiče. Motor ochotné naskakuje a během chvilky se už obejde bez jeho pomoci. Palubka obsahuje klasický analogový otáčkoměr a rychloměr, který je jak v kilometrech za hodinu, tak i v mílích, to vše na bílém podkladu. Vychytávkou je mezi oběma budíky zakomponovaný ukazatel zařazeného rychlostního stupně. Rušivým elementem při sledování kokpitu je opletená hadice přední brzdy nevhodně vedoucí obloukem nad přístrojovkou, kdy roztíná přesně její střed a narušuje tak můj zorný úhel. Pří zařazení se změní na ukazateli zeleně svíticí „N" na červeně svíticí číslo aktuálně zařazené rychlosti a můžu vyrazit. Koncovka výfuku vydává příjemný a dospělácký zvuk. Rychlosti jsou krátké a padají tam vcelku přesně a bez přemlouvání. Motor jde dobře odspodu, ale nemá špičku a dle mého by mu prospěl šestikvalt. Znatelné vibrace nastupují od sedmi tisíc otáček a cítil jsem je ještě chvilku potom, co jsem z motorky slezl. Sem tam jsem se za jízdy nevyhnul otočení hlavou, protože najít v zrcátkách něco z dění za motorkou je jen přáním.
Dobrá škola
Největší přednosti tohoto motardu je ale rozhodně lehkost a obratnost, s jakou se dá vodit, jak po silnici, kdy je limitem až adheze sériově dodávaných pneumatik, tak i v lehkém terénu. Také skutečnost, že z nádrže jakoby nic neubývaje velice příjemná.
S klidem v duši mohu říct, že mě Genesis příjemně překvapil. Jistě, má nějaké mouchy, ale pro začínající motorkáře i motorkářky bude dobrým společníkem i učitelem a jedním z nezanedbatelných faktorů při rozhodování o koupi tohoto malého „divocha" bude jistě i cena.

Převzato z ČMN (www.cmn.cz)
Text: David (david@bikes.cz), foto: QuB, dmb
![]()